Nejvyšší člověk světa: Příběh Sultana Kösena a jeho 251 centimetrů

Současný rekordman Sultan Kösen z Turecka

Představte si, že musíte projít dveřmi o výšce 251 centimetrů - přesně tak vysoký je Sultan Kösen, nejvyšší žijící člověk na světě. Tenhle sympatický Turek z kurdské vesnice Mardin žije život, který si většina z nás ani nedokáže představit.

Zkuste si obout boty velikosti 36,5 centimetru nebo najít rukavice pro dlaně dlouhé 28,5 centimetru. Pro Sultana je tohle každodenní realita. Běžné věci, které my bereme jako samozřejmost, jsou pro něj často pořádnou výzvou. Vždyť i nastoupit do autobusu nebo si koupit normální oblečení je pro něj malé dobrodružství.

Život mu zkomplikovala vzácná porucha hypofýzy, která způsobila, že rostl jako z vody. Naštěstí se v roce 2010 podařilo jeho nekontrolovatelný růst zastavit, jinak by to s jeho zdravím mohlo dopadnout všelijak. Jeho rodina přitom měří normálně - představte si to překvapení, když začal v pubertě tak rapidně růst!

Na farmě, kde pracuje, mu jeho výška občas přijde docela vhod. Zatímco ostatní potřebují žebřík, on prostě natáhne ruku a česá ovoce z nejvyšších větví. Se svou ženou Merve, která je o více než metr menší, tvoří neobyčejný, ale šťastný pár.

Sultan se stal živoucí inspirací. Místo aby se uzavřel do sebe, cestuje po světě, navštěvuje nemocné děti a ukazuje, že být jiný neznamená být méně šťastný. Jeho příběh nám připomíná, že každá výzva se dá překonat, ať už je jakkoliv vysoká.

Dneska už má jeho život stabilnější podobu. Pravidelně chodí na kontroly, hlídá si zdraví a užívá si své jedinečnosti. Z kurdského farmáře se stal světoznámou osobností, která dokazuje, že i s hlavou v oblacích můžete stát nohama pevně na zemi.

Výška 251 centimetrů a stále rostoucí

Sultan Kösen z Turecka se zapsal do historie jako druhý nejvyšší člověk, který byl kdy změřen. Když si představíte, že měří neuvěřitelných 251 centimetrů, je to jako by stál vedle dvoupatrového domu. Jeho život se změnil kvůli vzácnému onemocnění hypofýzy, které způsobilo, že rostl jako z vody. Naštěstí se lékařům v Americe podařilo v roce 2012 jeho růst zastavit.

Každý den musí řešit situace, nad kterými my ostatní ani nepřemýšlíme. Zkuste si představit, že se nemůžete projet běžným autem nebo si koupit oblečení v normálním obchodě. Sultan potřebuje všechno na míru - od bot až po postel, která je delší než vaše obývací stěna.

Je to ale borec - místo aby se trápil, cestuje po světě a ukazuje, že být jiný neznamená být méně šťastný. V roce 2009 se dostal do Guinnessovy knihy rekordů a má největší ruce na světě - představte si dlaně velké jako menší pánev!

Víte, že kdyby nedostal včasnou léčbu, mohl vyrůst až do 270 centimetrů? To je výška, při které by se musel sklánět i pod většinou stropů. Pro lepší představu - je o celých 80 centimetrů vyšší než průměrný Turek.

Doma v Mardinu je místní hvězdou. Na rodinné farmě je jeho výška často k užitku - třeba když ostatní potřebují žebřík, on prostě natáhne ruku. V roce 2013 si vzal Merve, která vedle něj vypadá jako trpaslík, i když měří 175 centimetrů.

Jeho příběh nám všem ukazuje, že i s velkými překážkami se dá žít naplno. Pomáhá druhým, navštěvuje nemocnice a podporuje lidi s podobnými problémy. Je živým důkazem toho, že každá výzva se dá překonat s úsměvem na tváři.

Zdravotní komplikace způsobené nadměrným růstem

Gigantismus není jen o tom být hodně vysoký - je to těžký životní úděl, který s sebou nese spoustu bolesti a trápení. Představte si život člověka, který měří přes dva a půl metru, jako byl Robert Wadlow se svými 272 centimetry. To není jen zajímavost do knihy rekordů, ale příběh plný každodenních výzev a bolesti.

Když se tělo takhle extrémně vytáhne do výšky, srdce má před sebou pořádnou fuška. Musí pumpovat krev do míst, kam by normálně vůbec nedosáhlo. Je to jako byste chtěli vytlačit vodu do mrakodrapu bez pomocí čerpadel - prostě to dá zabrat.

A což teprve klouby a kosti! Každý krok je jako malá zkouška odolnosti. Představte si, že nesete na ramenou ještě jednoho člověka, a to pořád, každý den. Není divu, že se kolena a kyčle rychle opotřebovávají a záda protestují proti takové zátěži. Proto tihle lidé často končí o berlích, i když jsou věkem ještě mladí.

Mozek a nervy to taky nemají jednoduché. Když tělo vyroste do takových rozměrů, nervy se napínají jako gumičky. Někdy to způsobuje brnění v rukách a nohou, jindy ostrou bolest, která ne a ne přestat.

Celý metabolismus jede na plné obrátky jako přetížený stroj. Hormony blázní, cukr v krvi skáče nahoru a dolů, a člověk je pořád unavený. Je to jako když motor auta běží pořád na nejvyšší otáčky - dlouho to nevydrží.

Vnitřní orgány se musí ohromně namáhat. Ledviny, játra, plíce - všechno maká na sto dvacet procent. V noci to není o nic lepší - spousta lidí s gigantismem se budí, protože se jim těžko dýchá. Jako byste se snažili nadechnout pod těžkou dekou, která nejde sundat.

A to nemluvím o tom, jak náročné je sehnat oblečení, boty nebo postel, do které se člověk vejde. Zkuste si zajít do běžného obchodu, když máte číslo boty 50 nebo potřebujete košili s rukávy o půl metru delšími. To není jen nepříjemnost - to je každodenní připomínka, že jste jiní.

Naštěstí dnešní medicína umí pomoct, hlavně když se na problém přijde včas. Ale je to jako s vysokým domem - i když opravíte základy, stěny můžou být už napořád popraskané.

Speciální úpravy domácnosti pro každodenní život

Představte si, že musíte každý den procházet dveřmi v předklonu a spát na posteli, ze které vám trčí nohy. Přesně tak vypadal život Sultana Kösena, nejvyššího člověka světa měřícího neuvěřitelných 251 centimetrů, než si kompletně přestavěl svůj domov v Turecku.

Však si to zkuste představit - obyčejné věci jako vyčistit si zuby nebo uvařit kávu se stávají hotovou gymnastikou, když jste tak vysoký. Proto musel Sultan projít náročnou přestavbou svého bydlení. Dveře? Ty musely jít nahoru aspoň na 270 centimetrů. A co teprve koupelna - umyvadlo někde u brady běžného člověka, zrcadlo málem u stropu a sprcha? Ta musela být umístěna tak vysoko, že by běžný člověk potřeboval žebřík, aby na ni dosáhl.

V kuchyni to není o nic jednodušší. Pracovní deska ve výšce 115 centimetrů, to už samo o sobě zní jako sci-fi. A horní skříňky? Ty končí někde ve výšce 220 centimetrů! Běžný člověk by potřeboval štafle jen na to, aby si vytáhl hrnek na kávu.

Každý detail musel být promyšlený do posledního centimetru. Vypínače světel ve výšce 130 centimetrů, prodloužené kliky u oken, speciální osvětlení - všechno muselo být přizpůsobeno. A co teprve postel - ta musela mít přes tři metry, jinak by to bylo jako spát na dětské postýlce.

Cestování autem? To je kapitola sama o sobě. Sultan musel řídit ze zadního sedadla, protože se jednoduše nevešel dopředu. Představte si ty pohledy ostatních řidičů!

Tahle životní nutnost není vůbec levná - celá přestavba může vyjít na několik milionů korun. Ale co naplat, když jde o základní lidskou důstojnost a pohodlí. Vždyť i tak vysoký člověk má právo na normální život, ne?

Problémy s hledáním oblečení a bot

Každý z nás občas nadává při nákupu oblečení, ale co teprve lidé s extrémní výškou? Jejich každodenní boj s výběrem oblečení a bot je skutečná noční můra. Však si to představte - jdete do obchodu a víte, že ani jeden kousek oblečení vám nebude sedět.

Vezměme si třeba boty. Když máte nohu velikosti 62, nemůžete prostě zajít do nejbližšího obchodu s obuví. Každý pár musíte nechat vyrobit na zakázku, což vás vyjde na pěkný balík peněz. A to nemluvím o tom, jak dlouho na takové boty čekáte!

S oblečením je to ještě větší drama. Běžné konfekční velikosti? Na ty rovnou zapomeňte. Když potřebujete rukávy delší než metr nebo nohavice přes 120 centimetrů, obyčejný obchod s oblečením vám bude k ničemu. To pak musíte za každým kouskem oblečení ke krejčímu, který vám ho ušije na míru.

Představte si, že i takové běžné věci jako ponožky nebo spodní prádlo se pro vás stanou nedostupným luxusem. Výrobci totiž na extrémně vysoké lidi nemyslí - proč taky, když jich je tak málo? A když už konečně najdete někoho, kdo vám oblečení ušije, připravte si pořádně naditou peněženku.

Formální oblečení? To je teprve oříšek! Zkuste si nechat ušít oblek, když měříte přes dva a půl metru. I ten nejzkušenější krejčí se zapotí, aby všechno správně padlo. A cena? Ta vám spolehlivě vyrazí dech - může být klidně pětkrát vyšší než běžný oblek.

No a v zimě? To je kapitola sama pro sebe. Sehnat kabát nebo bundu, ve které nebudete vypadat jako hastroš a zároveň vám nebude táhnout na záda, to chce už pořádnou dávku štěstí. Každý kousek musí být promyšlený do posledního detailu, aby vám dobře sloužil.

Předchozí rekordman Robert Wadlow měřil 272 cm

Robert Wadlow, Obr z Altonu, nebyl jen rekordmanem - byl to člověk z masa a kostí, který žil mezi námi. Jeho neuvěřitelných 272 centimetrů z něj udělalo legendu, ale málokdo ví, jaké každodenní výzvy musel překonávat.

Představte si kluka, který v osmi letech přerostl vlastního tátu. Zatímco ostatní děti běhaly po hřišti, malý Robert už tehdy potřeboval speciální lavici ve škole. Ve třinácti, když jeho vrstevníci řešili první lásky, on už se tyčil do výšky přes 220 centimetrů jako nejvyšší skaut na světě.

Život v těle obra nebyl žádný med. Každý den byl plný výzev - od ranního vstávání z dvojité postele až po večerní usínání. Musel spořádat tolik jídla, že by to vystačilo pro tři dospělé chlapy - představte si snídat za tři a večeřet za čtyři. Jeho boty velikosti 47 centimetrů by klidně mohly sloužit jako loďky pro malé děti.

Přes všechny překážky zůstal Robert usměvavým a laskavým člověkem. Cestoval po státech, bavil lidi a rozdával radost. Jeho obří ruce, měřící přes 32 centimetrů, byly známé něžným dotekem. Bohužel, osud mu nedopřál dlouhý život - odešel v pouhých 22 letech kvůli banální infekci z otlaků.

Jeho výškový rekord stojí dodnes jako Mount Everest lidského růstu. V Altonu na něj vzpomínají s hrdostí a jeho socha připomíná, že i ten největší obr může mít to nejlaskavější srdce.

Příčiny abnormálního růstu a lékařská léčba

Představte si, že vaše tělo najednou začne růst neobvykle rychle. Přesně to se děje lidem s gigantismem nebo akromegalií, kdy jejich tělo produkuje příliš mnoho růstového hormonu. Je to jako když máte v autě zaseknutý plyn - tělo prostě neví, kdy má přestat růst.

Možná jste slyšeli o Robertovi Wadlowovi, nejvyšším člověku, který kdy žil. Se svými 272 centimetry by klidně mohl vyměnit žárovku v dvoupatrovém domě bez žebříku. Jeho příběh nám ukazuje, jak dramatický může být život s touto nemocí. Dnes už naštěstí máme mnohem lepší možnosti, jak takovým případům předcházet.

Včasné odhalení je naprostý základ. Čím dřív se na problém přijde, tím lépe se dá zvládnout. Je to jako s každým jiným problémem - když ho podchytíte brzy, máte mnohem větší šanci na úspěch. Jinak můžou přijít potíže se srdcem, klouby nebo cukrovka.

Dnešní lékaři mají v rukávu několik es. Operace hypofýzy už není žádná velká dramaturgie - jde se přes nos, což zní zvláštně, ale je to nejšetrnější způsob. K tomu existují léky, které dokážou zpomalit produkci růstového hormonu - je to jako když instalujete brzdu do toho pomyslného auta, které nechce zastavit.

Péče o pacienty s abnormálním růstem je jako skládání složité mozaiky. Pravidelné kontroly u lékaře jsou naprostý základ. Nejde jen o měření výšky - důležité je sledovat srdce, kosti, svaly i psychickou pohodu. Vždyť zkuste si představit, jaké to je, když všude vyčníváte o hlavu nebo dvě nad ostatními.

Díky moderní medicíně už dnes nepotkáte mnoho lidí extrémně vysokých jako byl Wadlow. Je to dobrá zpráva - znamená to, že umíme těmto stavům předcházet a léčit je. I když je péče náročná a vyžaduje tým specialistů, výsledky stojí za to.

Život ve společnosti s extrémní výškou

Život s extrémní výškou není žádný med. Sultan Kösen, který se svými 251 centimetry drží rekord nejvyššího žijícího muže, by o tom mohl vyprávět hodiny. Zkuste si představit, že si nemůžete jen tak zajít do obchoďáku pro nové džíny nebo nastoupit do běžného autobusu.

Když se podíváme do minulosti, Robert Wadlow se svými 272 centimetry překonal všechny rekordy. Jeho příběh je dojemný - ve 22 letech jeho tělo nevydrželo enormní zátěž a mladý život předčasně vyhasl. Každý den potřeboval pomoc rodiny i s těmi nejběžnějšími věcmi.

Zdraví je u extrémně vysokých lidí křehké jako sklo. Klouby protestují pod vahou těla, srdce maká na plné obrátky a cévy? Ty mají co dělat, aby dokrvily každý kousek tohohle lidského obra. Je to jako byste měli auto s motorem od Fiata, ale karoserii od náklaďáku.

Představte si, že musíte všechno doma předělat na míru. Normální postel? Zapomeňte. Standardní židle? Ani náhodou. Každý kus nábytku musí být vyrobený přesně pro vás. To není jako když si běžný člověk stěžuje, že mu něco nesedí.

V práci to taky není žádná selanka. Jasně, v basketu může být výška výhodou, ale zkuste si sednout za běžný pracovní stůl nebo se vecpat do open space kanceláře. A ta věčná pozornost okolí? Nemůžete si ani v klidu vypít kafe, aniž by na vás všichni čuměli jako na osmý div světa.

Cestování je kapitola sama pro sebe. Normální auto? Leda tak střechou ven. V letadle potřebujete minimálně dvě sedačky a modlíte se, aby vám stevardka neřekla, že právě obsazujete nouzový východ.

Ale víte co? I přes všechny tyhle překážky si tihle lidé našli svojí cestu. Někteří z nich se stali známými osobnostmi, jiní žijí úplně normální život - teda, tak normální, jak jen to jde, když hlavou narážíte do každého lustru.

Pracovní uplatnění a cestování po světě

Sultan Kösen, nejvyšší žijící člověk na světě, proměnil svůj život v neobyčejný příběh úspěchu. Se svými 251 centimetry výšky by mohl mít spoustu problémů, ale místo toho si našel cestu, jak ze své výjimečnosti udělat přednost.

Pamatujete si, jak dřív pracoval na farmě v Turecku? Tehdy mu jeho výška spíš překážela - zkuste si představit, jak se asi ohýbá pro brambory nebo prochází nízkými dveřmi stodoly. Ale pak přišel rok 2009 a všechno se změnilo. Z farmáře se stal světový cestovatel a inspirativní řečník.

Teď už ho znají po celém světě. Létá z jedné země do druhé, i když to pro něj není žádná procházka růžovým sadem. Však si to představte - v běžném letadle by se asi cítil jako sardinka v plechovce. Naštěstí mu aerolinky vycházejí vstříc a hledají řešení, jak mu cestu zpříjemnit. A s hotely je to podobné - normální postel by mu byla asi jako dětská postýlka, proto mu často spojují několik postelí dohromady.

Co je ale nejdůležitější? Sultan se stal hlasem naděje pro lidi s podobnými zdravotními problémy. Navštěvuje nemocnice, povídá si s dětmi, které mají růstové poruchy, a dodává jim odvahu. Jeho příběh ukazuje, že i to, co vypadá jako překážka, se může stát vaší největší výhodou.

Dneska už navštívil přes 80 zemí a všude, kam přijde, bourá předsudky a stereotypy. Když ho potkáte, nejspíš vás překvapí jeho vřelý úsměv a přátelská povaha. Z člověka, kterému výška komplikovala život, se stal někdo, kdo inspiruje ostatní - a to je možná ten největší úspěch ze všech.

Výška není překážkou, ale darem, který nám umožňuje vidět svět z jiné perspektivy a dosáhnout na věci, o kterých ostatní jen sní

Radovan Dvořák

Zápis do Guinnessovy knihy rekordů

Když se řekne světový rekord ve výšce, většina z nás si vybaví Sultana Kösena, toho sympatického tureckého obra, který se tyčí do neuvěřitelné výšky 251 centimetrů. Představte si, že musíte každý den procházet dveřmi bokem a při nákupu bot nemáte šanci najít svoji velikost v běžném obchodě.

Ale věřte nebo ne, nebyl to vždycky Sultan, kdo se mohl pochlubit titulem nejvyššího člověka. Robert Wadlow, kterému se přezdívalo Obr z Altonu, ho v tom trumfl o pořádný kus - měřil ohromujících 272 centimetrů. To je jako dva průměrné dospělé na sobě!

Možná vás napadne, jak se vlastně taková výška měří, aby to bylo oficiální. No, není to jen tak, že by někdo vzal metr a hotovo. Celý proces připomíná spíš vědecký experiment. Měření probíhá třikrát denně - ráno, v poledne a večer. A víte proč? Protože naše výška se během dne mění!

Život s takovou výškou není žádný med. Sultan musel ze začátku chodit o berlích a doma má všechno na míru - od postele až po židle. I tak se ale nevzdává a cestuje po světě, aby inspiroval ostatní. To je panečku příběh hodný obdivu, co říkáte?

Guinnessova kniha rekordů si na ověřování takových rekordů dává opravdu záležet. Nestačí jen přijít a říct Hele, já jsem nejvyšší! Je to hotová papírová válka - lékařské zprávy, genetické testy, svědectví odborníků... Však to znáte, byrokracie holt musí být.

Lékaři a vědci díky těmto výjimečným případům objevili spoustu nového o lidském růstu. Každý takový rekordman je vlastně tak trochu chodící učebnicí medicíny. A co je nejdůležitější? Díky nim dnes dokážeme lépe pomáhat lidem s růstovými problémy.

Takže až příště potkáte někoho opravdu vysokého, vzpomeňte si na Sultana. I když vám připadá, že máte hlavu v záklonu, jemu to přijde úplně normální - je to prostě jeho každodenní perspektiva života.